Pages

z jiného soudku


Ano, všichni poznáváme svícínky z IKEA. Považuju je za geniální produkt (miluju mihotavé světýlko svíček a nesnáším zatuhlý vosk na ubruse..) díky kterému jsem se -po dlouhých úvahách, že to chce nějaký "zásah"- donutila koupit barvičky na sko a vyřádit se. Čiré sklo je holt čiré sklo a plamen svíčky v něm byl příliš ostrý. Tak jsem si vymyslela lehce kýčovitou, ale mému očku lahodící clonu, která ladí s barvami našich letošních vánoc: černou a bílou. Je to lehké a funny.

Teď už jen dokoupit svíčky

Docela teď flákám pletení. V poslední době asi víc piju než pletu. Každodenní ranní seance u snídaně je zkažena pohledem na rozpletenou ponožku na okraji pohovky, která tu působí jako vztyčený prostředník. Denně si svatosvatě slibuju, že dnes ji dotáhnu, ale buď se připlazím zmlácená z práce, z fitka, nebo z hospody a sotva pletu jazykem - natož rukama. Přes pracovní týden se hodinka-dvě večer těžko loví, ale o vánocích to přijde. To mě ale nebrání, abych syslila zásoby, že. Aby si plánované vánoční pletení náležitě užila, tak jsem se dovybavila vlnou. Protože jsem holt člověk, který když se pro něco nadchne, tak se prostě NADCHNE.

Žádné komentáře:

Okomentovat